Časopis Woodcraft

Čtvrtletník Ligy lesní moudrosti — o táboření, přírodě, indiánských dovednostech a lidech, které tohle baví. Sázel jsem ho pět let, ale prostřední rok všechno změnil.

Do roku 2008 se časopis jmenoval Bizoní vítr, vycházel ve formátu A4 a celý černobíle; tehdy jsem u něj byl jen sazeč. V roce 2009 jsem dostal za úkol navrhnout jeho novou podobu a změnilo se všechno naráz — jméno, formát i sazba. Z A4 se stalo 170 × 240 mm, tedy něco, co se vejde do batohu, a obálka poprvé vyšla barevně.

Obálka, která ví, jaké je období

Časopis vychází čtyřikrát do roka a každé číslo patří jednomu ročnímu období. Obálka to říká sama: zelený rám, v něm fotka z terénu, nahoře číslo a dole pírko, které se barví podle období. Na poličce tak jde poznat jaro od zimy dřív, než člověk přečte titulek.

Vnitřek zůstal černobílý

Barevná je obálka, vnitřní strany jdou v jedné barvě. Fotky proto musí obstát v šedé škále a stránku nedrží barva, ale stavba: rubrika v černém proužku v horním rohu, pod ní patkový titulek, bezpatkový perex a teprve potom text ve třech sloupcích. Pírko z obálky se vrací dovnitř — světle jako vodoznak u vnějšího okraje a v patičce vedle názvu a čísla.

Návod potřebuje jiné zacházení než vyprávění. U odlévání stop nese stránku číslovaný postup s tučnými návěštími a fotografie Obr. 1 až 3, jejichž popisky jdou bíle v tmavém pruhu přes spodek obrazu.

Jinde se do sazby vrátí pírko, a to ve velkém: v článku o podzimním listí text obtéká jeho obrys a rámeček s vysvětlením barev je do pírka vepsaný bíle.

Barevná příloha uprostřed

Když číslo dostalo přílohu, vkládala se jako barevná dvoustrana doprostřed sešitu. Vešel se do ní třeba fotokomiks z tábora — snímky s bublinami, kde barva nese celé vyprávění.